Generace Z v českém zemědělství: Moderní technologie versus ekonomická nejistota

Mladí lidé vnášejí do zemědělství technologie, GPS navigace a digitální data. Při nástupu do praxe se však střetávají s realitou, která je stále postavená na zkušenosti starších generací a ekonomickém tlaku trhu.

Zeptali jsme se dvou žen a dvou mužů ve věku 21–24 let, jaké to je budovat kariéru v českém zemědělství. Výstupy z aktuálních dotazníků mezi mladými farmáři ukazují jasné trendy i kritická místa oboru, které dnes zemědělství řeší. Odpovědi přímo z terénu a konkrétní příběhy mladých českých farmářů najdete v tomto článku.

Technologie jako standard, nikoliv luxus
Pro mladé zemědělce už digitalizace nepředstavuje budoucnost, ale běžnou součást každodenní práce. Většina respondentů uvádí, že si pracovní den bez GPS navigace v technice už nedokáže představit. Moderní technologie vnímají především jako cestu k vyšší efektivitě, přesnější práci a úspoře času. Velký potenciál vidí zejména v modernizaci ustájení dobytka, například v automatizaci krmení nebo sledování zdravotního stavu zvířat. Stejně důležitá je pro ně i digitalizace administrativy, která by mohla výrazně omezit čas strávený papírováním.

Generace Z v českém zemědělství: Moderní technologie versus ekonomická nejistota
Vedle technologií se ale mladí lidé často setkávají také s mezigeneračními rozdíly v přístupu k práci. Starší generace obvykle dává přednost osvědčeným postupům, zatímco mladí chtějí více prosazovat nové technologie a inovativní řešení. Zatímco někde probíhá předání podniku přirozeně a bez větších konfliktů, jinde mladí farmáři přiznávají, že o své místo, důvěru i možnost zavádět změny musí bojovat.

Ekonomická realita
Motivace zůstávat v oboru přitom většinou vychází z rodinné tradice, vztahu k půdě a přírodě nebo z přesvědčení, že zemědělství má smysl. Ekonomická realita je ale podle mnoha respondentů výrazně tvrdší. Především menší soukromé farmy se potýkají s nízkou ziskovostí a vysokou pracovní zátěží, která často znamená provoz prakticky bez přestávky, včetně víkendů a svátků. Právě nepoměr mezi náročností práce a finančním ohodnocením patří mezi nejčastější zdroje frustrace.

Hlavní hrozby pro budoucnost
Mladí zemědělci zároveň upozorňují na nerovné podmínky mezi malými farmami a velkými podniky. Podle některých z nich mají velké celky výrazně stabilnější zázemí, zatímco menší hospodáři čelí většímu ekonomickému tlaku a nejistotě. Vedle toho zmiňují i další hrozby, které mohou rozhodnout o tom, zda v oboru dlouhodobě zůstanou. Patří mezi ně především nestabilní ceny zemědělských komodit, které často neodpovídají nákladům na výrobu, dále koncentrace půdy v rukou velkých investorů a také přetrvávající byrokracie, která je podle mnohých stále neúnosná i přes postupující digitalizaci.

Závěrečné shrnutí
Přesto mladí lidé v zemědělství vidí budoucnost a chtějí v něm zůstat i v horizontu dalších deseti až dvaceti let. Jejich setrvání ale bude záviset na ekonomických podmínkách oboru, dostupnosti půdy i celkové atraktivitě zemědělství pro novou generaci. Jak uvedl jeden z respondentů: „Mladí lidé v zemědělství chybí, protože finanční ohodnocení neodpovídá náročnosti a odpovědnosti této práce.“
Právě propojení moderních technologií s praktickými zkušenostmi bude podle odborníků rozhodující pro budoucnost českého zemědělství. Důležitou roli v tomto procesu budou hrát i společnosti, které zemědělcům nabízejí nejen techniku, ale také servis, poradenství a dlouhodobou podporu. Mezi ně patří i společnost Garnea, která spolupracuje s farmáři po celé České republice

Autor: Michaela Koubová